Dokud jsou děti malé, je výběr oblečení obvykle na Vás. To, co jim vyberete a připravíte, v tom bez protestů přijdou. Tohle (krásné) období postupně mizí.
Pokud máte doma slečnu, která má vkus a ráda se hezky oblékne, pak Vám gratuluji, zbytek odstavce klidně přeskočte a zarolujte si rovnou dolů na obrázky.
Část náctiletých Vám během minuty dokáže zhatit všechny Vaše plány o barevnosti na fotkách. I přes všechna doporučení, která jsem psala výše – nechte je, ať jsou sami sebou. Procházejí zrovna obdobím, kdy jedinou nositelnou barvou je černá a nejslušivějším kouskem tepláky? Pokud vy, v rámci své rodičovské autority a výše popsaných doporučení, uděláte vše pro dokonale sladěnou rodinnou fotografii a svého protestujícího potomka dovedete v košili zapnuté ke krku, bude mu to sice slušet, ale celkový výsledek focení bude děsný. Na fotkách bude vidět napětí a nespokojenost. Pokud s nimi vážně není řeč, nenuťte je a nechte je jít v tom, v čem se cítí nejlépe.
Mimochodem, totéž platí i pro některé tatínky. Není potřeba manželovi nutit košili, když naposledy si ji oblékl na vlastní svatbu. Ať už oblečení zvolíte sportovní, elegantní nebo jiné, oblékněte se tak, aby Vám bylo příjemně. Určitě chcete snímky, které budou vyprávět Váš vlastní příběh, proto buďte sami sebou.
P.S. někteří z Vás vědí, že tahle zkušenost je u mě tou nejosobnější. Mám doma náctiletý exemplář, který za vrchol kreativity považuje kombinaci černé a bílé. A já vlastně ani žádné jeho stylizované fotky nechci. Takhle je to totiž on. Přesně takový, jaký je a jak ho mám ráda 🙂
