...tak proč retušovat?
Už jste slyšeli ten povzdech, že “dříve fotografové uměli fotit tak, že fotky byly krásné i bez úprav – vždyť to dříve ani nešlo…”
Pozor! Tohle je velký omyl…
Možnosti určitě nebyly takové, jako jsou dnes, ale fotografie se upravovaly a retušovaly i v době kinofilmů, i před nimi. Jen ten proces, který se dnes odehrává na obrazovkách monitorů, se děl za zavřenými dveřmi temné komory.
- Napadlo vás někdy, jak je ta babička na svatebních fotkách dokonalá?
- Jak všichni okolo ní mají skvělou pleť?
- Že by dříve nikdo neměl pupínky a popraskané žilky v obličeji?
Retuše na fotografiích jsou v poslední době často diskutovaným tématem. Někdo má pocit, že narušují přirozenost a opravdovost snímků, že je to vlastně “podvod”, zatímco jiní je vnímají jako nezbytný prostředek, pro zvýšení jejich kvality.
V tomto článku vám chci přiblížit, co vlastně můžete očekávat od mých fotografií.
Nebudu se rozepisovat o barevné úpravě, o tom, že každý fotograf má svůj styl. Jestli jsou fotky tmavé, světlé, kontrastní nebo laděné do nějaké barvy. O tom by se dalo taky psát až do aleluja, ale to v podstatě vidíte sami….
Co už je vidět méně a možná nevíte, co konkrétního si představit, co to přesně znamená, je retuš pleti. Obličej, ruce, dekolt, prostě cokoli, kde nás nezakrývá oblečení.
...jenže foťák, je pěkně vlezlý a bezohledný...
Prvotní myšlenka byla ale úplně správně – jste dokonalí. Na focení přicházíte upravení a vše se zdá být bez jediné chybičky.
Vidíte se tak vy sami, vidím vás tak i já.
Kámen úrazu je ale v tom, že naše oko v kombinaci s mozkem vidí úplně jinak, než jak “vidí” foťák.
- Vnímáme celek.
- Nejen vizuální vzhled, ale i to, jak se pohybujeme, usmíváme, co z nás vyřazuje, jak se cítíme. Co máme na sobě a spoustu dalších detailů a jen jedním z těch vjemů je onen vizuální vzhled.
- Jenže foťák tohle všechno vymaže a najednou vidíte jen ten jeden jediný střípek celé skládačky. Jasně, budou ve fotce emoce, bude tam výraz v očích, ale dříve nebo později si všimnete i toho, co jste v reálu neviděli.
- Foťák umí detaily zachytit o dost lépe, než jsme schopni je vidět my.
- Ani když budete na někoho koukat z 15 centimetrů, tak vaše oko nikdy neuvidí obličej v takovém detailu, v jakém ho vidí foťák.
….jen technická poznámka: bavíme se o fotografiích portrétu a o správně zaostřených fotografiích – ne o těch, kde “fotograf” má sotva ostrou nějakou část obličeje, “ale ono se to v tom celku tak nějak ztratí…” – bohužel i tohle je k vidění docela často…
...a když už, tak rovnou na své fotce...
U vašich zakázek jsem na to zvyklá. Vím jak to je a plně si uvědomuji vše, co jsem psala výše. Prostě to jsou fakta a retuš je součást mé práce – foťák je nemilosrdný.
Jenže jednou jsem si z karty stáhla svoje fotky a pomóóóc 😀
- takhle přeci nevypadám….
- ano, mám popraskané žilky na nose, občas se mi někde objeví nějaká ta “dobrota”, ale ne tak moc….
Následovalo minimálně 10 minut detailního zkoumání sama sebe před zrcadlem, abych se ujistila, že to, co vidím na fotce, tak v reálu opravdu nevidim ani z pár centimetrů, kdy už se zrcadlo začíná mlžit při každém výdechu.
Takže jo, foťák je opravdu bezohledná potvora a vidí i to, co nemá!
…popotahněte si za středovou čáru
Koho z vás právě napadlo, že je o dost lepší zvolit fotografa, který to celé nějak rozostří a “rozpatlá” a na ty detaily moc není nebo dokonce na fotografy úplně zanevřít, protože z mobilu je výsledek vlastně lichotivější?
Možná na první pohled ano, jenže po čase, kdy se na fotku více zadíváte, tak vám to zkrátka dojde…
Někdo tohle odhalí dříve, někomu to bude trvat déle, ale dojde k tomu každý…
Fotky – ok, budu ještě konkrétnější, takže portréty – u kterých je čitelná struktura kůže, kde vidíme (i když třeba maličko zjemněné) své vrásky, které máme od smíchu, které k našemu obličeji neodmyslitelně patří, jsou těmi, které nás vtáhnou do děje.
- jsou živé
- mají hloubku
- baví vás na ně koukat
- prohlížíte si je o dost déle a zjistíte, že se u nich usmíváte….
A když je budete držet v ruce vytištěné, možná se přistihnete při tom, jak prstem jemně kopírujete rysy svojí tváře. A kdoví, možná úplně stejně po nich jednou budou opatrně přejíždět prsty vašich dětí a vnoučat…
...co můžete očekávat od naší spolupráce a co naopak ne?
- odstranění všeho, co je dočasné.
Jsou to ty “dobroty”, které se jeden den objeví (v den, kdy se jdete fotit se jich objeví mnohem více, než obvykle – zákon schválnosti prostě funguje dokonale), druhý den zmizí, aby se vyklubaly někde jinde…
Pupínky, popraskané žilky, škrábance, opary…. - nežádoucí odlesky v obličeji
- drobné zjemnění vrásek a jizviček, které ve skutečnosti nejsou tak prokreslené, jak to občas vypadá na fotografii
- když někde odstává kus oblečení a nepůsobí to dobře
- druhá brada – tohle není na fotkách chyba zákazníka, ale fotografa, který vás neumí správně vést…
Při portrétu by se to stávat nemělo, pokud se objeví náznak, pryč s ním – ta by nám moc sebevědomí opravdu nepřidala, co si budeme povídat. V určitých polohách a úhlech ji máme skoro všichni, ale to při focení hlídám za vás 🙂 - vždy sjednocuji barevný tón pleti.
Obvykle se nám do obličeje odrazí trochu toho okolí a opravdu není nic horšího, než když pak vidíte, jak kousek obličeje má nádech do zelena, druhá strana zas do oranžova atd. Při pohledu na monitor tohle spíš jen tušíte, případně nevíte co přesně je na té fotce divného, ale tisk to dovede naprosto luxusně zvýraznit a vy pak držíte v ruce fotku, kde váš obličej hraje všemi barvami, které se nacházely v okolí…
Odstraňuji to, co by mohlo nechtěně odvést pozornost od toho, co je důležité. Od vaší osobnosti, od toho, co vám vyzařuje z očí…
- nevyžehlím vám pleť tak, abyste působili jako vosková figurína
- nezmizí vám všechnny vrásky a stopy, která v obličeji zanechal život. Ať už ty vrásky jsou od smíchu nebo od toho, že se mračíme a máme starosti nebo je to prostá genetika – jsou naší součástí.
Patří k nám a troufnu si tvrdit, že obličej, který si v sobě nese stopy toho, co prožil, je o mnoho krásnější a zajímavější, než ten nepopsaný, kterému říkáme “dokonalý”. - pihy – bez nich to prostě nebudete vy
- neseberu vám retuší na fotce 20 kilo
Je o dost jednodušší si vás naštelovat tak, aby to pro vás bylo lichotivé, aby vyniklo to, co vám sluší a co je na vás krásné, než pak řešit zeštíhlování v jakémkoli programu.
Mým cílem není ona “dokonalost” vzhledu, který nám ukazují módní časopisy. Nebudu z vás dělat někoho jiného, ale ukážu vám Vaši krásu. To, jací jste, když jste opravdoví, když se usmějete, když jste sami sebou. Ano, je to ta moje diagnóza – na každém člověku vidím něco krásného a jedinečného.
Tohle všechno se týká především portrétů a těch mých oblíbených detailů, kde téměř celou fotku zabere obličej rozesmátého dítěte a maminky, která mu třeba dává pusu.
Fotky, kde je více lidí zdálky – typicky u rodinné fotografie – upravuji to, co ruší, ale úplně detailní retuš většinou není potřeba. Čím je od vás foťák dál, tím je k vám totiž milosrdnější….
Fotografie vás nemá “dorazit”, ale ukázat vaši krásu a jedinečnost, kterou občas samy nevidíme!
Je to způsob, jak můžete samy sebe začít mít opravdu rády (ano, píšu to ženám, protože tohle máme v hlavě především my, ženy). Asi vám moc nezalichotí tím, že se sotva poznáte, protože retuš vyhladila úplně každou vrásku, každé znaménko nebo nedokonalost. A už vůbec ne tím, že vám naservíruje úplnou syrovost, kterou lidské oko ani nepostřehne, ale foťák ji zaznamená naprosto spolehlivě…
Dá se v tom najít nějaký kompromis?
a jak je může rozpoznat i naprostý laik?
1.
Reklamní | beauty retuš
Rozeznáte strukturu kůže, fotky jsou díky tomu živé a uvěřitelné, působí dokonale. Nepřiznávají vrásky ani jiné nedostatky. Bývají hodně zvýrazněné lícní kosti, linie nosu, brada, čelo.
Technicky náročná retuš, která má svůj význam pro reklamy, časopisy, ale faktem zůstává, že rozdíl mezi tím, jak člověk vypadá ve skutečnosti a tím, co nám ukazuje takto upravený obraz, bývá hodně velký.
Svůj smysl určitě má, ale ne pro rodinné album nebo pro uchování vzpomínek. Možná vám na chviličku zvedne sebevědomí, ale tenhle efekt nebude mít pro většinu lidí dlouhého trvání.
2.
Vyhlazení | lepší varianta
Je hodně tenká hranice mezi tím, co ještě působí přirozeně a tím, co spíš připomíná obličej voskové figuríny.
Všechno se v podstatě hodně zjemní (rozostří) a tím zmizí všechny nedokonalosti. Bohužel s tím zmizí i struktura kůže a většina světel či stínů, které dělají obličej zajímavým a uvěřitelným.
Pokud je retušer schopný, je výsledek na první pohled podobný beaty retuši – ale jen na ten první laický pohled.
Způsob, který je poměrně jednoduchý a pro část běžných rodinných fotografií i dostatečný – pokud ale není překročena ta tenká hranice mezi realitou a voskem…
3.
Vyhlazení | ala “patla”
Stačí si fotku obličeje přiblížit. Nepoznáte to na fotkách dětí, které bývají dokonalé samy o sobě. Naprosto bezpečně to poznáte na fotkách novorozenců a dospělých.
Odlesky v obličeji, které jsou rozmazané, ale zůstaly lesklé. Místa, kde bývá pleť problematičtější jsou rozmazaná, neostrá, ale i přesto tam vystupují nedokonalosti. Na fotkách, které jsou focené venku, bývá zřetelný nádech nějaké nepřirozené barvy, případně je obličej jakoby flekatý.
Říkáte si, že tohle přeci vidí každý a za tohle nikdo nebude platit?
Omyl! Tohle je k vidění docela často, jen leckdy zákazník netuší, že to je špatně, protože to nedovede pojmenovat a uvědomit si, že by výsledek mohl vypadat úplně jinak…
4.
Přirozená retuš
Nese v sobě základ, který se používá při reklamní | beauty retuši.
Zachovává strukturu kůže, ale nedělá z vás jiného člověka. Jsou viditelné stopy, které nám do obličeje propisuje život. Není tak výrazná, působí zkrátka přirozeně.
Ano, je to ta, kterou používám při focení se zvířaty a pro ženský portrét.
A vlastně i pro většinu vašich rodinných fotografií. Sice v trochu menším rozsahu, ale tam, kde je to potřeba, kde je detail obličeje, tak tam také a poctivě…
Ano, zdržuje to, čekáte na své fotky déle, ale já vám zkrátka nechci odevzdávat polovičatou práci, která bude rychle hotová, ale takovou, se kterou budu sama spokojená!
…jsem hrozný puntičkář 😀
Technická poznámka pro rýpaly z řad kolegů: retuší je samozřejmě více typů, zmiňuji pouze ty nejběžnější a nejpoužívanější v tom našem českém rybníčku. Mnoho technik se v různých typech prolíná. Je to subjektivní názor člověka, který se v tomto oboru pohybuje už nějaký ten pátek a chce naprostým laikům přiblížit to, s čím se mohou na svých fotografiích setkat….
Sice jen částečně, ale cena napoví.
Asi je zřejmé, že ten, kdo vám předá fotografie, nad kterými trávil hodiny svého času, ten nebude tím nejlevnějším. Za beauty retuš si opravdu připlatíte, naopak za výstup “ala patla” možná dáte stejnou nebo i nižší částku, jako když vyrazíte na rodinnou večeři, případně tuhle službu najdete často v akci a slevě.
Každý produkt má svého kupce a každý z vás ví, co si od focení slibuje.